Meditace, jako očista mysli


Co to vlastně je? Jak tomu porozumět? Jedná se o formu kontroly vlastních myšlenek. Je to tedy metoda sebekontroly, kdy se snažíme ovládat své myšlenky a pocity a co možná nejvíce eliminovat stres. Není to fyzicky náročná metoda, ale také to není nic jednoduchého, jde tu o vaši mentální zdatnost a snahu dostat svoji mysl pod kontrolu. Mnoho zdrojů uvádí, že meditace je přírodní lék a je určitě zdravé se ji pravidelně věnovat. Mimo to existuje spousta literatury, jak zatočit s nejrůznějšími problémy, které zaměstnávají naši mysl. Může to být meditace zaměřena na strach, bolest, stres, nebo prostě jen kvalitní život.
meditace u vody

Základní kroky:

1. Pohodlně se usadit

Obvykle je vhodné si k meditaci najít místnost, která nám bude příjemná a nebude nás rušit okolí. Někdo může zvolit přítmí a nechat hořet svíčku, někdo zase zvolí opak. Záleží na jednotlivci. Obvyklá je poloha lotosového květu, je většinou nejpříjemnější a nejvíce stabilní. Ruce volně pokládáme na stehna, jak je nám to příjemné.

2. Uvolnění

Nejlépe se uvolníte při výdechu, můžete i několikrát opakovat, dokud nebudete cítit, že máte celé tělo uvolněné. Dále máte na výběr, jestliže oči necháte otevřené, nebo je zavřete. Záleží opět na vašem rozpoložení. Pokud jste zrovna příliš rozrušení a nejste schopni se dostatečně soustředit, či jste ve stresu, bude dobré meditovat se zavřenýma očima.

3. Vlastní meditace

Zde je důležité, abyste se zaměřili na svůj dech. Sledujte každý nádech a výdech. Kontrolou vašeho dechu regulujete i svoje myšlenky. V této fázi si uvědomujte uvolnění vašeho těla a lehkého dýchání. Pokud s meditací teprve začínáte, je dobré se ji věnovat alespoň 10 minut. Pokročilejší dokážou meditovat celé hodiny. Z počátku je složité své myšlenky dostat pod kontrolu, ale po pár minutách si v sobě najdete systém, jak tyto myšlenky třídit. Vhodné je si pro sebe opakovat, že jste uvolnění a máte stále pod kontrolou svůj dech, takovému vnitřnímu ději říkáme tzv. afirmace. Po pár minutách se vám podaří mít svoje myšlenky pod kontrolou a ovládat je k obrazu svému.
barevné kameny

4. Návrat do normálního stavu

Je především pozvolný děj. Postupně si začněte uvědomovat svoje tělo odspodu nahoru. Dobré je svoji mysl upozornit, že se „probouzíte“. Po meditaci je vhodné se napít obyčejné vody, je to součást vaší očisty.

Meditace, jako očista mysli


Co to vlastně je? Jak tomu porozumět? Jedná se o formu kontroly vlastních myšlenek. Je to tedy metoda sebekontroly, kdy se snažíme ovládat své myšlenky a pocity a co možná nejvíce eliminovat stres. Není to fyzicky náročná metoda, ale také to není nic jednoduchého, jde tu o vaši mentální zdatnost a snahu dostat svoji mysl pod kontrolu. Mnoho zdrojů uvádí, že meditace je přírodní lék a je určitě zdravé se ji pravidelně věnovat. Mimo to existuje spousta literatury, jak zatočit s nejrůznějšími problémy, které zaměstnávají naši mysl. Může to být meditace zaměřena na strach, bolest, stres, nebo prostě jen kvalitní život.
meditace u vody

Základní kroky:

1. Pohodlně se usadit

Obvykle je vhodné si k meditaci najít místnost, která nám bude příjemná a nebude nás rušit okolí. Někdo může zvolit přítmí a nechat hořet svíčku, někdo zase zvolí opak. Záleží na jednotlivci. Obvyklá je poloha lotosového květu, je většinou nejpříjemnější a nejvíce stabilní. Ruce volně pokládáme na stehna, jak je nám to příjemné.

2. Uvolnění

Nejlépe se uvolníte při výdechu, můžete i několikrát opakovat, dokud nebudete cítit, že máte celé tělo uvolněné. Dále máte na výběr, jestliže oči necháte otevřené, nebo je zavřete. Záleží opět na vašem rozpoložení. Pokud jste zrovna příliš rozrušení a nejste schopni se dostatečně soustředit, či jste ve stresu, bude dobré meditovat se zavřenýma očima.

3. Vlastní meditace

Zde je důležité, abyste se zaměřili na svůj dech. Sledujte každý nádech a výdech. Kontrolou vašeho dechu regulujete i svoje myšlenky. V této fázi si uvědomujte uvolnění vašeho těla a lehkého dýchání. Pokud s meditací teprve začínáte, je dobré se ji věnovat alespoň 10 minut. Pokročilejší dokážou meditovat celé hodiny. Z počátku je složité své myšlenky dostat pod kontrolu, ale po pár minutách si v sobě najdete systém, jak tyto myšlenky třídit. Vhodné je si pro sebe opakovat, že jste uvolnění a máte stále pod kontrolou svůj dech, takovému vnitřnímu ději říkáme tzv. afirmace. Po pár minutách se vám podaří mít svoje myšlenky pod kontrolou a ovládat je k obrazu svému.
barevné kameny

4. Návrat do normálního stavu

Je především pozvolný děj. Postupně si začněte uvědomovat svoje tělo odspodu nahoru. Dobré je svoji mysl upozornit, že se „probouzíte“. Po meditaci je vhodné se napít obyčejné vody, je to součást vaší očisty.

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené

Masopust držíme…


Proč se masopust slaví?
V dávných časech neznamenal masopust jen oslavu konce zimy. S koncem masopustu totiž začínal čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc. Takže toto byla nejen příležitost uvítat nově přicházející jaro, ale také to byla poslední příležitost si trochu vyhodit z kopýtka. Takže se navařilo, napeklo, pilo se, tancovalo se, a to všechno tak, aby pak všichni vydrželi v klidu až do velikonočního týdne.
masopustní čerti
Co se při masopustu dělalo?
Základem bylo samozřejmě vynášení Morany. Morana byla symbolem zimy. Jak vypadala? Základem bylo slaměné tělo, na které se natáhlo staré oblečení. Kromě toho byly důležité i ozdoby: korálky z vajíček, ozdoby z hadříků, korále, pentle a mašle. Obličej byl namalovaný, záměrně pestrými barvami, a na hlavě měla Morana, někde také známá jako Mařena, obvykle čepec. Chasa vynášela Moranu z vesnice, zapálila ji a hodila do potoka nebo rybníka. Ale nastrojená nebyla jen Morana.
strašák masopustu
Po vsi chodil vyšňořený průvod. Tento průvod se první zastavil u starostů, kde požádal o předání práva. Pak mohla chasa vyrazit. V průvodu nesměla chybět kobyla, smrtka, medvěd a jeho medvědář nebo třeba šašek. Při tom se zpívalo. Jedním ze známých popěvků je například „Neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu smaženu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu.“ nebo „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi.“ Jakmile byla Morana vyhozená, vracela se chasa do vsi, většinou do hospody. Tady se zpívalo, tancovala, jedlo, pilo. Typický popěvek byl „Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak potkali, pospolu.“
 vyřezávaná maska
Jak se můžete zapojit?
Díky místním spolkům tradice masopustních průvodů masově ožívá. Na vesnicích i ve městech procházejí vyšňořené průvody, často prodávající masopustní pochoutky, hrající a zpívající. Obvykle předvádějí tradiční tance, a končí se dlouho po půlnoci, kde jinde než v hospůdce. A tam vás vždycky rádi uvidí.

Posted in Nezařazené